V rámci projektu „Ze Země do vesmíru“ (FETTU) v roce 2009 NASA financovala vydání série hmatových plakátů pro komunitu zrakově postižených. Plakáty jsou přístupné také zrakové postižením zájemcům. Materiály představují nebeské objekty, běžně zobrazované prostřednictvím dalekohledů ve viditelném světle, ale také v různých oblastech spektra, které jsou pouhým okem neviditelné.
Plakáty objekty představují různými hmatovými texturami a symboly, kombinací bodového písma a velkoformátového tradičního textu.
„Touch the Invisible Sky“ obsahuje 60 stránek s barevnými obrázky mlhovin, hvězd, galaxií. Každý obrázek je převeden do hmatové podoby prostřednictvím čar, hrboů, textur. Tyto reliéfní vzory jsou hmatovou interpretací barev, tvarů, detailů... kosmických objektů. Kniha je určena nejen nevidomým, ale také uživatelům s různými vizuálními schopnostmi.
Autory knihy jsou pedagožka astronomie Noreen Grice a astronomové Simon Steel a Doris Daou. Kniha byla vydána v roce 2007 nakladatelstvím Ozone.
"A Touch of the Universe" je neziskový projekt zahrnující hmatovou astronomickou sadu určenou dětem se zrakovým postižením. Prvních 30 sad bylo zasláno pedagogům a učitelům z chudých zemích v Americe, Asii, Africe.
Sada je určena hlavně dětem, ale všechny materiály lze použít také teenagery, ba dokonce i dospělými. Sada je složena z objektů základní astronomie, kterou lze použít jako učební materiál na základní a střední škole.
University of Illinois ve Springfieldu vyvinula astronomický dalekohld pro lidi používajících invalidní vozík. Dalekohled má pevné ohnisko, takže pozorovatelé používající invalidní vozíky mohou zaměřit dalekohled v libovolném směru na obloze bez toho, aniž by se museli hýbat.
De Leo-Winkler spolupracoval s astronomy Kalifornské univerzity v Riverside a učiteli Kalifornské školy pro neslyšící (Riverside - veřejné škole pro neslyšící studenty). Program postavil na zvukových scénách se speciální vibrující dřevěnou podlahou.
V kombinaci s diapozitivy a prezentací v americkém znakovém jazyce přivádí „Vibrating Universe“ studenty na prohlídku vesmíru, od pozemských jevů (polární záře, starty raket) až po různé kosmické zážitky (částice odrážející se kolem Saturnových prstenů atd.).
Problém zvaný syndrom zrakového postižení intrakraniálního tlaku (VIIP) byl hlášen u dvou třetin astronautů, kteří se vydali na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Radiologové konečně zjistili, proč astronauti, kteří tráví spoustu času ve vesmíru, mají zhoršené vidění.